|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
|
|
Formalismus v právu
Brezina, Peter
Resumé Tématem této práce je "formalismus v právu" jakožto pojem, který se prolíná podstatnou částí moderního právního myšlení. Tato práce ukazuje, že bývá obvykle vnímán jako pojem kritický, avšak bez jednoznačného a ustáleného významu. V nedávné době se však diskuse zahrnující tento pojem proměnila tak, že již zahrnuje také osoby, které se k formalismu pozitivně hlásí. Právě přehled vývoje této diskuse, které se ovšem českého prostředí dosud týkala jenom okrajově, tvoří podstatnou část této práce. Její druhou podstatnou část tvoří samostatné promyšlení místa formalismu v právu, a to v různých jeho ohledech - při interpretaci a aplikaci práva, při jeho tvorbě, i při jeho výuce a v právní vědě. Tato práce je rozdělena do tří nestejných částí, z nichž první se dále člení na tři oddíly. První část se věnuje formalismu jako tématu právněteoretické diskuse během celého 20. století, a jejím záměrem je přiblížit tuto diskusi českému čtenáři. V prvním oddíle se věnuje tématu, které se s kritikou formalizmu v právu v západní právní vědě typicky pojí, a to vystoupení amerického právního realismu v meziválečném období. Ukazuje, že je výrazným a viditelným završením dřívějších kritických snah viditelných na obou stranách Atlantiku již od konce 19. století. Druhý oddíl první části se věnuje situaci po druhé světové...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti v soukromém právu
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Co je to odpovědnost? Na této "velké" otázce si v posledních 60 letech vylámal zuby nejeden český právní teoretik. Dominujícím přístupem k odpovědnosti je u nás v současnosti tzv. teorie sankce, podle které je odpovědnost sekundární sankční povinností, která nastupuje jako sankce za nedodržení povinnosti primární. Zároveň bývá ale paradoxně odpovědnost koncipována jako tzv. aktivní odpovědnost, tedy odpovědnost za dodržení povinnosti. Tím vzniká specificky "český" problém odpovědnosti: člověk odpovídá, protože je sankcionován, a zároveň je sankcionován, protože je odpovědný. Odpovědnost se takto tváří jako vnitřně rozporný a nesmyslný koncept, neboť obě koncepce mají ambici popisovat odpovědnost v témže rozsahu (jsou koextenzivní). Nejnovějším trendem české teorie práva je proto skeptický přístup, který se snaží problematickému pojmu odpovědnosti úplně vyhnout. Na druhé straně, podíváme-li se do zahraniční literatury, smysluplná debata o odpovědnosti dnes stojí v základu analytických i normativních přístupů k právu a ovlivňuje další rozvoj právního myšlení a právní regulace v Evropě. Běžně se tu přitom, na rozdíl od české literatury, rozlišuje mezi odpovědností (Verantwortung/responsibility) a zavázaností (Haftung/liability). Ale proč? Odkud se "český" problém odpovědnosti vzal? Kde začal? Odkud se...
|
|
|
Formalismus v právu
Brezina, Peter ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Škop, Martin (oponent)
Resumé Tématem této práce je "formalismus v právu" jakožto pojem, který se prolíná podstatnou částí moderního právního myšlení. Tato práce ukazuje, že bývá obvykle vnímán jako pojem kritický, avšak bez jednoznačného a ustáleného významu. V nedávné době se však diskuse zahrnující tento pojem proměnila tak, že již zahrnuje také osoby, které se k formalismu pozitivně hlásí. Právě přehled vývoje této diskuse, které se ovšem českého prostředí dosud týkala jenom okrajově, tvoří podstatnou část této práce. Její druhou podstatnou část tvoří samostatné promyšlení místa formalismu v právu, a to v různých jeho ohledech - při interpretaci a aplikaci práva, při jeho tvorbě, i při jeho výuce a v právní vědě. Tato práce je rozdělena do tří nestejných částí, z nichž první se dále člení na tři oddíly. První část se věnuje formalismu jako tématu právněteoretické diskuse během celého 20. století, a jejím záměrem je přiblížit tuto diskusi českému čtenáři. V prvním oddíle se věnuje tématu, které se s kritikou formalizmu v právu v západní právní vědě typicky pojí, a to vystoupení amerického právního realismu v meziválečném období. Ukazuje, že je výrazným a viditelným završením dřívějších kritických snah viditelných na obou stranách Atlantiku již od konce 19. století. Druhý oddíl první části se věnuje situaci po druhé světové...
|
|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
host ::
RSS.